Napustit vodou bazén a začít se koupat je možné až po ukončení přípravné fáze, kterou je zajištění provozu filtrace, kontroly jakosti vody a jejího případného ošetření bazénovou chemií, jež musí být při ruce.
Proč nestačí jen kohoutková voda obohacená chlórem
Po napuštění nádrže pitnou vodou z vodovodního řadu je v tomto okamžiku voda vhodná nejen k pití, ale i ke koupání. Nachází se v ideálním stavu, úpravny vody totiž dbají na všechny potřebné parametry, jimiž jsou obsah mikroorganismů, toxických látek, pH, případně tvrdost. Tekutina je přiváděna do domácností potrubím již odfiltrovaná a chemicky upravená chlórem, který zajistí potřebnou kvalitu z hlediska mikrobiálního.
V okamžiku, kdy je voda vpuštěna do nádrže, ovšem začíná proces osídlování drobnými mikroorganismy, které se v ní množí. Chlór se totiž postupně odpařuje, a jestliže takto ponecháte nádrž po dobu několika dnů, promění se v zelené páchnoucí jezírko.
Proto se již od první chvíle vodní náplň upravuje bazénovou chemií – chlorovými tabletami, elektrolytickým rozkladem solného roztoku, aktivním kyslíkem nebo ozonem. Používají se k tomu měřicí zařízení – testery pro zjišťování hodnot pH, alkality, tvrdosti, množství volného a vázaného chlóru.
Proč se musí voda filtrovat
Kdyby byla tekutina v bazénu sterilní, byť ošetřená desinfekčními prostředky, nebylo by nutné ji filtrovat. V reálném životě to však neplatí. Filtrace je žádoucí z mnoha důvodů:
- Nečistoty větší velikosti napadané z venkovního prostředí (listy, stébla trávy, hmyz).
- Drobné usazeniny z venkovního prostředí – prach a pyl.
- Zbytky odumřelé lidské tkáně – kožní maz, šupinky kůže, ochlupení, vlasy.
- Zbytky odumřelých mikroorganismů a vodních řas.
- Mastnota z pokožky (opalovací krémy, kosmetika apod.)
Filtrování se provádí pomocí uzavřené soustavy vodního čerpadla, hadic a potrubí, které jsou propojeny se sběrnou filtrační nádobou. V té je umístěn buď jemný křemičitý písek, nebo zeolit. Pro menší nádrže je vhodná i filtrace kartušová s papírovou vložkou.